Šárky blog

Ano, to jsem přesně já. Můj mozek nebyl sestrojen k plánování všedních záležitostí, které jsou potřeba vykonat, mé ruce se vzpírají vyplňovat úzké kolonky složenek a bankovních příkazů. Fronty v bance mi nahání hrůzu.

A tak jsem dva týdny odkládala zřízení embosované karty, abych do banky dorazila v úterý, kde jsem se dozvěděla, že nejkratší fronty jsou ve čtvrtek. Že úterý není příznivým dnem pro vyřizování jsem pochopila po půlhodinovém čekání. Kartu prý dostanu do týdne, a tak to vypadá, že i příští rok budu spokojeně hostovat daleko za oceánem.

Nejen díky svým rukám, neschopným vyplnit příkaz k úhradě, nemám ještě zaplacen studentský průkaz do školy. Průkaz do druhé školy jsem zaplatila teprve dnes pomocí internetového bankovnictví. Tentokrát se však nejednalo o lenost, nýbrž nedopatření. Měla bych číst i druhé strany administrativních pokynů ze škol.

Internetová bankovnictví mám hned dvě. U dvou různých bank. U toho druhého jsem zapomněla obě důležitá hesla. Marně sbírám odvahu, abych se vcítila do role bezmocné ženy a požádala operátory zelené linky o pomoc.

Raději napíšu e-mail.