Narozeniny Clauda Lévi-Strausse
Vzpomínám si na dobu, kdy jsem se připravovala na přijímací zkoušky na FHS a v rámci této přípravy četla knihu Totemismus dnes od Clauda Lévi-Strausse. Toto dílo mě pohltilo, nadchlo a přimělo přečíst si i jiná významná díla antropologie.
Před více než měsícem jsem byla na přednášce ve Francouzském institutu, která byla připomínkou stých narozenin Clauda Lévi-Strausse. V tomto věku se člověk prý číslicí netají, nýbrž se jí pyšní.
Hodinová přednáška však nedokázala obsáhnout veškeré aspekty jeho práce a pokud ano, tak se o nich pouze okrajově zmínila. Tudíž bylo probráno všechno a zároveň nic. Alespoň jsem si mohla koupit další dílo Lévi-Strausse za příjemně výhodnou cenu. Vítězem se stal druhý díl série Mythologica: Od medu k popelu, která bohužel zatím stále čeká na přečtení.
Claude Lévi-Strauss je pokládán za zakladatele strukturalismu. Zkoumal přírodní národy, jenž odmítal označovat za barbarské, Jižní a Severní Ameriky. Předmětem jeho zájmu se staly především příbuzenské vztahy, mýty a klasifikační systémy.
Deník Le Figaro označil 20. století za století Clauda Lévi-Strausse a to především proto, že změnil pohled lidstva na přírodní národy, ale i na lidskou kulturu jako takovou.
V rámci své vědy pak Lévi-Strauss přehodnotil přístup tehdejších antropologů, neboť nebyl jedním z těch, kteří studují předmět svého zájmu z kanceláře.
V roce 1935 přijal místo profesora sociologie na univerzitě v Sao Paulo v Brazílii, kde sledoval indiánské kmeny v Mato Grosso. Své zkušenosti popsal v knize Smutné tropy, která není jen antropologickým dílem, nýbrž i dílem literárním a filozofickým, ačkoliv právě v této knize zmiňuje svůj nepříliš pozivitní postoj vůči filozofii jako takové.
“Všechno bylo jako v pohádce: krajina, zvířata, rostliny,” vzpomíná na první setkání s Brazílií.
“Byl jsem strukturalistou bez znalosti strukturalismu,” charakterizuje sám sebe. Se strukturalismem jej později seznámil Roman Jakobson, s nímž se setkal v New Yorku.
V roce 1952 spolupracoval s UNESCO na programu věnující se problematice rasismu. Z této spolupráce vzešla kniha Rasa a dějiny, v níž se staví proti pseudovědeckým rasistickým tvrzením, která jsou založená na představě jednotné civilizace, v níž určující roli hraje Západ co by model, jenž je nutno následovat. Pro Lévi-Strausse je kultura znakem lidství a jako taková se vyznačuje různorodostí, odlišnostmi i opozicemi.
Claude Lévi-Strauss oslavil své sté narozeniny 28. 11. 2008. Výročí si však připomíná především zahraniční tisk:
České noviny: Autor Smutných tropů Claude Lévi-Strauss se dožívá 100 let
Open Democracy: Claude Lévi-Strauss at 100: echo of the future
International Herald Tribune: Lévi-Strauss, a French icon, turns 100
The Independent: Grand chieftain of anthropology lives to see his centenary
29. 11. 2008, 9:41 #Mirek H.
Ty jediná sis vzpomněla:-)
29. 11. 2008, 10:15 #Šárka
Jediná z koho?
30. 11. 2008, 3:57 #Šárka
Ahá, mrkla jsem na Spolužáky a už vím.
2. 4. 2009, 1:32 #pan Psax
Musím si konečně pořídit nějakou jeho knihu. Kdysi jsem zakoupil Přechodové rituály Arnolda van Gennepa a Sibiřské šamany a jejich orální tradice Gavrila Xenofontova. Díky referencím z těchto knih jsem získal povědomí o Lévi-Straussi a začala mne zajímat antropologie..
2. 4. 2009, 6:41 #Šárka
Přechodové rituály je dobrá kniha. Já jsem k antropologii přišla právě prostřednictvím Lévi-Strausse.