Filmové mezidobí
V mezidobí manévrování mezi pocity nerozhodnosti a neuskutečnitelnou touhou vrátit některé situace zpět, si nacházím čas na filmy, které jsem během zkouškového odkládala na “někdy později”…
Nejpřitažlivěji na mě působil holywoodský příběh natočený Angličanem v Indii zakončený bolywoodským tancem, klasický příběh o chuďasovi, který k lásce a bohatství přišel.
V pohádce je všechno možné. I pro hlavního hrdinu filmu Slumdog Millionaire Jamala Malika, který se rozhodne zúčastnit indické obdoby soutěže Chcete být milionářem jen proto, aby se setkal se svou ztracenou láskou z dětství.
I přes své bídné vzdělání prochází Jamal soutěží téměř bez zaváhání a má šanci vyhrát dvacet milionů rupií. Po skončení pořadu jej však odvádí policie kvůli podezření z podvodu. Vždyť jak by chudý kluk bez vzdělání mohl znát odpovědi na soutěžní otázky? A tak Jamal vypráví příběh svého dětství a doufá ve shledání s Latikou, svým třetím mušketýrem.
Filmy postrádající Happy End mohou působit efektně, ale Milionář z chatrče si šťastný konec přímo vyžaduje. Scény plné soutěžního napětí by ztratily svůj význam bez romantického vyvrcholení.
Milionář z chatrče dokazuje, že romantický film se obejde bez holywoodských klišé a dobře placených herců. Stačí silný příběh, který režie nerozmělní během první hodiny v nesrozumitelný příval plytkých gest.
Milionář z chatrče pro mě znamená stodvacetiminutové držení palců do fialova a doufání, že odpověď D je správně: Jamal vyhrává proto, že je to “dáno”.
Dalších stočtyři minut nejen s Jimem Carreym u filmu Yes Man. Ano je nové ne, a proto se Jim Carrey otevírá světu. Ze zapšklého bankovního úředníka se stává člověkem vítajícím každou novou příležitost. Složí totiž svatý slib, kterým se zaváže, že na všechno bude odpovídat kladně.
Jenže Jim Carrey vezme slib doslova, a tak odpovídá ano i na sexuální návrhy postarší sousedky, bláznivé nápady svých přátel i zcela neznámých lidí.
Následkem nového postoje k životu upevní stará přátelství a objeví lásku, kterou později málem ztratí. Nakonec si uvědomí, že ano a ne se doplňují. Pokud odpovídáme pouze ne, uzavíráme se před světem, neustálým přitakáváním se však stáváme figurkami v rukou druhých.
Na ČSFD jsem objevila poměrně kritické názory. Yes Man nám prý tvrdí, že “štěstí je výsledkem spontaneity a nikoli dlouhodobé práce”.
Nejsme snad šťastni tehdy, když odhodíme zábrany? Dlouhodobá cesta za štěstím se stává otázkou vyrovnanosti a psychického rozvoje, spokojenosti se sebou samým. Nepatří však k této spokojenosti i spontánnost?
První dojem z filmu Yes Man se nesl v uvědomění si plynoucího času. Jim Carrey dávno není mladý zvířecí detektiv a zpočátku vynechává své oblíbené grimasy, které jsou do filmu začleňovány s přibývajícími “ano” hlavní postavy. Yes Man je příjemný odpočinkový film vhodný pro zlepšení nálady během šedivých zimních dní.
7. 2. 2009, 5:14 #blacksnow
na Yes Mana jsem zvědavá
7. 2. 2009, 7:08 #Šárka
Je hodně dobrý. Akorát jsem Jima Carreyho téměř nepoznala, jak zestárnul…