Chroničtí kaziči dobré nálady
Pokud je svět odrazem naší mysli, pak se některým jeví jako tmavá džungle, zatímco jiným jako rajský ostrov. To podle stavu naší mysli, podle náhledu na nastalou situaci. Pro většinu je svět zřejmě něčím napůl: vcelku pěkným ostrovem s nebezpečnými místy, ke kterým není radno se přibližovat.
Jestliže se setkáte s někým, kdo většinu svého života bojuje v džungli o přežití, pak vám to nejen pokazí náladu, ale navíc si uvědomíte zbytečnost boje, protože v konečnosti lidského života je tento boj tak jako tak limitován na malichernosti, které máme sklon až příliš často zveličovat.
Když máte náladu nastavenou na vyšší sféru krásna, svět se náhle podobá slunnému ostrovu a starosti mizí v nedohlednu, pak jediné, co vás může skutečně rozhodit je setkání s “kazičem nálady”. “Je to všechno na…,” prohlásí o tom, o čem jste se původně domnívali, že je pozitivní. V tu chvíli máte chuť do všeho kopnout a dobrá nálada je ta tam.
Dokonalá izolace od podobných kazičů dobré nálady není nic jednoduchého, a tak je třeba se obrnit psychicky a nenechat si dobrou náladu zkazit. Jediné, co zbývá vymyslet je způsob, jakým se taková psychická obrana vytváří…
4. 4. 2009, 6:04 #phoenix
možná si uvědomit, že to, co lidi říkají, jsou jenom jejich názory a volby úhlu pohledu, jejich, ne tvoje.
8. 4. 2009, 12:06 #Šárka
Samozřejmě, že jde o jejich názory. Přesto mi dokáží zkazit náladu.
1. 5. 2009, 8:09 #Liška
Moje dobré rozpoložení je tak důležité, že nějaký cizí bručoun mi dobrou náladu prostě zkazit nemůže. Nelze. Co je mi do něj a do jeho nálady? Nic, to se týká jeho, ne mě. Já naopak můžu mít při takovém setkání náladu ještě lepší, když se pochválím, že já takový bručoun a rejpal nejsem.