Šárky blog

Muzejní noc mě už dlouho lákala a ještě víc mě nalákala kamarádka svým vyprávěním o kulturní noci na Zbraslavi. Podlehla jsem a začala plánovat, kam se vydáme.
Přestože jsme nevyjeli za hranice Prahy a občas byli nuceni prostát poměrně dlouhou dobu ve frontách, přinesla nám muzejní noc i chvíli oddechu.

Zastávka č. 1: Praha španělská, výstava v Císařské konírně Pražského hradu mapující ozvuky španělské kultury v Českých zemích v podobě výtvarných děl a obrazů, soch, oděvů, textilií, grafik a knih.

Výstava by měla ilustrovat španělský vliv na českou kulturu 16. a 18. století. Prahu ve španělském hávu, jak napovídá název výstavy, tu však nečekejte. Na 90 vystavených předmětů ilustruje zejména kulturu a dobové události.

Zaujalo mě dobré nasvícení výstavy, sochy svatých (jednoho svatého málem srazila k zemi dívka s objemným batohem na zádech) a známý obraz generála Marradase.

Expozice je zpřístupněna až do 28. června 2009.

Zastávka č. 2: Zlatá ulička se o muzejní noci otevřela zdarma. Po několika letech jsem se tedy podívala na dům, v němž žil Franz Kafka, zahlédla zkoušku divadelního představení na hradbách a opět úspěšně minula “sprostou kliku”.

Zastávka č. 3: V bistru u Karlova mostu mají dobrý falafel. Podávají ho se zeleninou v arabském chlebu.

Zastávka č. 4: Muzeum Kampa bylo beznadějne přelidněné. Když jsme vystáli frontu na dvoře a konečně se dostali do budovy, tak jsme zjistili, že se fronta táhne i uvnitř, a tak jsme pomalu odešli.

Zastávka č. 5: V hlavní knihovně probíhá výstava s názvem Monument transformace. V první místnosti jsou pověšeny transparenty z roku 1989. Poté jsme prošli jakousi výstavkou starých předmětů, které všichni známe a také jsme je kdysi používali (např. kýčovité zlaté hodiny s otáčejícím se závažím, nepravé panenky Barbie, krabičky od sirek se starým designem…).

Následují místnosti, ve kterých promítají krátké filmy. V tom prvním tahá několik mnichů za lana. Na konci filmu zjistíte, že lana byla připevněna k rozpadajícímu se domu.

Zastávka č. 6: Před Maiselovou synagogou je dlouhá fronta, obcházíme proto blok a snažíme se najít Španělskou synagogu. Omylem zavítáme do klidného zákoutí v ulici 17. listopadu, se zpěvem židovských písní. Je tu klid, ačkoliv i sem doznívají zvuky okolního světa.

Zastávka č. 7: Neorganizovaně se vracíme k Maiselově synagoze. Zjistili jsme, že zdánlivě dlouhá fronta rychle postupuje, a tak jsme se za chvilku dostali dovnitř. V synagoze právě probíhá výstava pojednávajicí o historii Židů na českém území. Jsou tu vystaveny nástavce a koruna na tóru.

Zdá se, že muzejní noc splnila svůj účel. Objevila jsem několik mně dosud neznámých muzeí se zajímavými výstavami, například o muzeu českého granátu v Praze jsem do té noci nikdy neslyšela. Nebudu také zaměňovat synagogy a příště bez váhání zamířím do Španělské.