Šárky blog

Zlaté ryby mají plnit přání. Nikde jsem se však zatím nedozvěděla, co se stane, když si zlaté rybky přivezu ze zverimexu a pustím do akvária. V takovém případě je mohu lovit v klidu domova, stále si něco přát a doufat, že se mi přání splní…

Po neúspěšném pokusu oživit bojovnice pestré, které mi nejprve dělaly společnost v bývalé práci a později jsem je odnesla domů, zelo akvárium prázdnotou a vodní kytka přežívala ve váze. Když se jí na listech objevily tmavé skvrny, rozhodla jsem se pro nové ryby. Tentokrát pro zlaté, protože jsou větší a tudíž by měly vydržet déle.

Mám dvě závojnatky neustále žebrající o jídlo. Pokud nežebrají, vydávají podivné zvuky a v noci mlaskají a šplouchají. Zpočátku jsem netušila, co se stalo, a tak jsem v polospánku doklopýtala několik kroků k akváriu, abych se ujistila, že mi některá z rybek nevyskočila ven.

O pár dní později jsem se v jedné internetové diskuzi o rybičkách dozvěděla, že je naprosto v pořádku, když závojnatka tropí rámus nebo neustále plave a žebrá. Zda je normální, že rybičky nespí, jsem se nikde nedozvěděla, ale jeden nešťastný chovatel se ve stejné diskuzi svěřil se svou zkušeností – závojnatky prý postupně spořádaly veškerou květenu akvária a za rok vyrostly o deset centimetrů.

Na jiné stránce jsem se dozvěděla, že si závojnatky občas dopřejí patentky. Vyrazila jsem tedy do zverimexu, abych koupila mražené červíky, protože si nedokážu představit, že doma chovám v krabičkách červy a občas jednoho vezmu a hodím do vody. “To je příroda,” slýchávám. Jenže člověk se od přírody oprostil už dávno, takže jakápak příroda.

“Patentky?” dívala se na mě prodavačka ve zverimexu vyděšeně a jistě si představila spíš kovové zapínání než červy. Pro dnešek se večeře zlatých rybek obešla bez červíků.