Šárky blog

Zprávám o papežské návštěvě Česka neunikl snad nikdo, ale když jsme jednoho teplého sobotního dopoledne vyrazili směrem do centra Prahy, netušila jsem, že cestou potkáme zástupy lidí čekajících na projíždějícího papeže.

Češi, turisté a početná skupinka Poláků zpívajících náboženskou píseň, z níž jsem zaslechla jen “Aleluja”. Tak nějak vypadalo brzké odpoledne u Národního divadla. Spousta policistů na zemi, ve vzduchu i na vodě, nás zaujala. Vystoupili jsme tedy z tramvaje a rozhodli se na papeže počkat.

Čekali jsme asi jen deset minut, když okolo nás pomalu projel v papamobilu. Nevím, jestli někdo z přihlížejících vnímal jeho přítomnost, protože většina se snažila pouze ukořistit ten nejlepší snímek.

Nakonec bylo čekání příjemné, protože svítilo slunce, papež projel na červenou a také proto, že jsem vnímala, jak přítomnost někoho důležitého ovlivňuje atmosféru mezi čekajícími.