Šárky blog

Nedožil se 101 let, které by oslavil za měsíc. Jeho život byl naplněn strukturami, poznáváním jihoamerické kultury a akademickou činností.Chtěl se sice nejprve věnovat filozofii. Postupně se ale nechával ovlivnit myšlenkami lingvistů a nebo například Sigmundem Freudem a jeho příběhu o vraždě otce a incestní touze po matce.

Pprávě příběh, jež byl uveden Freudem v eseji Totem a tabu, je podle Lévi-Strausse prestižní, protože činy, které popisuje, nikdy nebyly spáchány, za čemuž vděčíme pravidlům kultury.

Claude Lévi-Strauss je otcem moderní antropologie, jak o něm hojně tvrdí média i sami antropologové. Téměř všichni shodně píší o úmrtí francouzského antropologa, jenže Claude Lévi-Strauss se narodil
v Bruselu, tedy v Belgii. Je ovšem také pravda, že ve Francii prožil značnou část svého života.

Studoval zde práva a filozofii na Sorboně. Později se vydal do Brazílie, kde působil jako profesor na univerzitě v  São Paulu, a nějakou dobu pobyl i v New Yorku, kde se seznámil s Romanem Jakobsonem, jehož strukturální lingvistika jej značně ovlivnila.

Jazyk pojal jako systém znaků, který spojuje označující (zvuk, slovo) s označovaným (předmětem, pojmem). Toto pojetí uplatnil i při studiu společenských vztahů, které se také vyjadřují jazykem a jsou chápány v opozicích.

Claude Lévi-Strauss se nikdy příliš neangažoval ve veřejném, chcete-li politickém, životě. Ani v roce 1968, kdy se řada jeho kolegů profesorů stavěla na tu či onu stranu. Mluvil o sobě jako o “pravicovém anarchistovi”. Přesto neváhal varovat před přílišnou homogenizací a nebezpečím rasismu.

“Svět začal bez člověka a bez něho také skončí,“ prohlásil skepticky.  Při oslavách stých narozenin své nepříliš pozitivní proroctví zopakoval s tím, že “dnešní svět není tím, který bych mohl milovat”.