Šárky blog

Barevné misky s jídlem nenápadně jezdící ve dvoupatrové rouře připomínající záběr ze sci-fi filmu…

Jednoho nedělního poledne jsme se oddali lenosti, rozhodli se nevařit a zajít na oběd do restaurace Makakiko u Anděla na Running Sushi, přestože sám název Running Sushi je trochu zavádějící. V různobarevných miskách totiž můžete objevit i teplou kuchyni – od hovězího masa v teriyaki omáčce po zapečené mušle.

Studená kuchyně putuje na dolním pásu. Pochutnala jsem si tak především na maki sushi a nigiri sushi, ale i na zelenině, ovoci méně či více exotickém, dortících z rýžové mouky, které se rychle rozpouštějí v ústech…

Marně jsem však hledala systém v používání barevných misek. A protože jednou bylo
v červené misce sushi a podruhé zas ovoce, usoudila jsem, že ne vše musí dávat smysl.

Touha ochutnat vše alespoň trochu neznámé převládla. Obsluha působila trochu vtipně bleskurychlým odnášením veškerého nádobí, které jsme jen trochu poodsunuli stranou, a tak jsme nakonec ztratili přehled o objemu snědeného jídla. A výsledek hodování? Přejedení ve své dokonalé a malátné formě.

Výhody Makakiko

• přijatelná cena,
• možnost ochutnat vše, co se vám zlíbí,
• milá obsluha.

Nevýhody

• atmosféra trochu pokulhává – od japonské restaurace přece jen stále čekáme sezení na zemi a tradiční hudbu v pozadí a ne kulisu nákupního centra,
• malý výběr sushi – pouze maki a nigiri,
• hrozba nechutného přejedení se.