Šárky blog

Byl jednou jeden gangster, který miloval pozornost médií, napsal autobiografii a poklidný rodinný život vyměnil za osud věčného utečence. Ego přiživoval rozhovory s novináři. Později možná propadl iluzi, že jeho činy mohou být považovány za revoluční. Po třech útěcích z vězení a mnoha loupežích mu začali přezdívat Veřejný nepřítel č. 1.

Režisér Jean-François Richet jím byl fascinován do té míry, že o něm natočil dva filmy pod názvem L’ Instinct de mort a L’ Ennemi public n°1 (v české distribuci pod názvy Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog).

Jaké bylo naše překvapení, když se nám před očima objevily závěrečné titulky. Film Veřejný nepřítel č. 1 skončil zcela nečekaně právě v nejnapínavějším okamžiku, a tak jsme si museli sehnat i druhý díl.

Podzimní uplakané počasí doprovázelo 22. října 2008 premiéru francouzského filmu, který se pokusil vylíčit život lupiče a gangstera mnoha tváří. Vyhýbám se slovům “vrah” či “zabiják”, protože Jacque Mesrine na filmovém plátně působí jako moderní Cartouche.

V 70. letech byl Jacque Mesrine nejhledanějším mužem ve Francii. Veřejnost se jej obávala, ale zároveň jeho osudem žila a nebránila se ani jisté míře obdivu. Natočením filmu tak možná přišel o svou nedotknutelnost.

Jacqua Mesrina ve filmu ztělesnil herec Vincent Cassel, který šel do natáčení s tím, že se nebude snažit probudit Mesrinova ducha a snažil se poukázat především na nepříliš šťastný konec jeho rozporuplného života.

Drsné záběry prostředí alžírské války, z níž se Mesrine vrátil v roce 1959, střídá návrat do reality, na první pohled klidnou, ale o to víc ubíjející.

Co na tom, že se snažil zapojit do běžného života a rok se živil poctivě. Nakonec místo ztratil kvůli recesi, připojil se ke kamarádům z podsvětí a stal se mistrem převleků a především útěků z věznic.

Loupil nejen kvůli penězům. Toužil po slávě a tvrdil, že svými činy pomáhá zvrátit konzumně založený systém.

Ve své biografii, kterou uveřejnil v roce 1977, se chlubí likvidací asi čtyřiceti lidí. Ve skutečnosti je těžké odhadnout počet jeho obětí. Mesrine toužící po publicitě mohl počet obětí několikanásobně navýšit. S jistotou mu byla přiřazena jen smrt dvou lidí. Při únicích z přepadených bank sice obvykle mnoho lidí zranil, ale nikoho nezastřelil. Byl znám jako gangster, který drží slovo a rád si pohrává s policií.

Jacque Mesrine je ve filmu ukázkovým případem záporného hrdiny, jehož vám začne být líto a nakonec mu držíte palce a tajně doufáte v happy end. Sám Mesrine však možnost šťastného vyvrcholení již v polovině prvního filmu odmítá. “Buď venku, nebo mrtvý,” prohlašuje. V závěru pochopíte, že se nedíváte na americký film.