Šárky blog

Co všechno se mi hned při pondělku “povedlo”?

• Přibližně deset šlápnutí do louže a pět vybalancovaných pozic, při kterých jsem málem uklouzla,
• několik školáckých chyb (kolik je tak akorát a kolik už je příliš?),
• bloudění rozlehlou budovou v práci, kde neexistuje ani nejzákladnější plánek pro podobně bloudící bytosti,
• třikrát pozdravit tu samou osobu, s níž jsem se potkala na chodbě (jde o přehnanou slušnost, nebo naprostou vyšinutost?),
• zbůhdarma hodit asi sedm korun do automatu bez toho, abych za ně získala capuccino odpovídající kvality.

Nezbývá než si krátce připomenout, jak Praze slušel sníh v době, kdy se ulice obešly bez potoků klouzající břečky a rampouchů ohrožujících chodce.