Barokní budovy, Zwinger, dvoupatrové železniční nádraží v pozadí rekonstruovaných panelových budov – tak nějak budu vzpomínat na Drážďany letošního léta, i když po otevření znovupostaveného kostela Frauenkirche jsou lešení v centru už méně patrná. Read More…
Nevím, jestli mám rána ráda. Vztah k nim se formuje podle očekávání celého dne. Čeká mě něco zajímavého nebo nového? V takovém případě se těším a vstávám s elánem. Read More…
Prý pivní obdoba Disneylandu. Možná trochu. Důkazem byly pivní šachy, stánek se suvenýry, který ovšem nebyl vůbec originální, nebo stánek rychlého občerstvení. Read More…
Před rokem jsem vyrazila do Hradce Králové, abych si užila nejen přijímacích zkoušek (opět a znovu), ale i osvobození od světa internetu a neustálého sledování všemožných internetových aplikací. Nakonec jsem byla okouzlena městem, které má i v centru spoustu parků, stromů a zeleně. V paměti mi zůstala návštěva čajovny U poutníka a západ slunce na vylidněném Velkém náměstí.
Zatímco nabírám nové vědomosti během školních sobot, ve všedních dnech “uplatňuji” svůj intelekt v takových disciplínách jako například zapomínání hesel elektronického bankovnictví, mazání hodnotných komentářů spolu se spamy, nebo vybírání co nejsložitější trasy vedoucí do Plzně. Read More…
Procházím obvyklou cestou mezi domy, úzkými uličkami se proplétám mezi neuvěřitelně pomalými turisty. Nevadí mi. Už dávno ne. Bavím se jejich nadšením z podívané, která se každou hodinu odehrává na Pražském orloji a tleskám, kdykoliv smrtka naposledy odbije danou hodinu. Read More…
Krátký výlet za hranice všedních dní. Původně jsem měla jet “pouze” na přijímací zkoušky, ale v Hradci Králové jsem našla ,,fotogenické” historické centrum, a tak jsem se nakonec vžila do kůže turistky, nadšence z Prahy objevujícího krásy neznámého města. Read More…